Jan Čarek
Spí starý básník ve hřbitovní hlíně,
na hrob mu padá uschlý list,
v muzeu tlí jeho klobouk ve vitrině,
a jeho verše kdekdo přestal číst.
To je ta celá sláva básnická,
ta bolest, boj a noci, které bděly,
tam venku vlhký země sáh
a v muzeu ten klobouk ošumělý.
Žádné komentáře:
Okomentovat